Dnes potřebuješ 3 minuty…
Víc dávat než brát, je dobrým postojem. Od náboženství přes politiku, masové sdělovací prostředky až po filozofii a osobní rozvoj (tudíž kompletní každodenní mašinérie) – všude se to opakuje jako mantra.
I já jsem o tom absolutně přesvědčena a tento článek, v němž chci zdůraznit, jak důležité je – bez očekávání odplaty či bez nároků – dávat, určitě není tím posledním.
I tady se totiž jedná o jednu z nevyvratitelných a neomylných zákonitostní života aneb… všechno se k tobě vrátí jako bumerang.
Podobné je to s pochvalou. Chválit ostatní a mluvit o nich v dobrém, je žádoucí. Když ale chválíme sami sebe, jsme namyšlení.
Stavět ostatní do světla ramp je chvályhodné, postavit do světla ramp sám sebe, se rovná egoismu.
Já si myslím, že to až tak úplně nesouhlasí. Stavět sám sebe vždycky až do poslední řady, není správné. Dokud nejsi sám o sobě přesvědčen, že jsi jedinečný, nebude si to myslet ani nikdo jiný.
Dokud sám na sebe nebudeš dbát a nedáš sám sobě to, co potřebuje, nebudeš moci vyvinout svůj plný potenciál, abys mohl dávat nebo podporovat ostatní.
Dbej na sebe. To znamená: važ si každý den sám sebe, udělej si pohodlí a měj se dobře.
1. Udělej si na sebe každý den čas
Ruku na srdce, kolik času si uděláš sám na sebe? A sice na „nicnedělání“, na odpočinek nebo na reflektování.
Tím nemám na mysli „výkonnostní odpočinek“ (jako sport, saunu, solárium), kterému se věnujeme většinou jen proto, abychom dosáhli nějaký „reprezentativní“ výsledek.
Mám na mysli čas pro sebe, jehož výsledky nikomu neprezentuješ, protože tu jsou jen a jen pro tebe. Deset minut denně jsou dobrým začátkem pro nicnedělání a starání se jen o sebe.
2. Miluj bližního svého jako sám sebe
I za cenu, že budu polarizovat, tak tento výrok (který má mimochodem svůj původ v knize knih) teď otočím: Miluj sám sebe, jako bližního svého.
Spousta lidí soustředí svou pozornost na blaho ostatních. Rodina, děti, partner, přátelé a kolegové. To je dobré a správné. Ale ne na úkor sebe sama. Uvědom si, kdo je nejdůležitějším člověkem ve tvém životě…
3. Přijímej komplimenty a raduj se z nich
V dnešní době už komplimenty téměř vyšly z módy. Jak jsem na to přišla? Jednoduše jsem si všimla, že s nimi nikdo neumí zacházet.
Obvyklou reakcí je buď nějaká cynická poznámka, která buď vyjadřuje nedůvěru vůči tomu, kdo nás komplimentem obdařil nebo na sobě začneme hledat nějakou chybu či nedostatek, který vyvrátí jeho oprávněnost atd. atd. atd.
Málokdo dokáže kompliment s poděkováním přijmout a upřímně se z něj radovat. Protože, když proti komplimentům nic nenamítáš, tak by to mohl někdo interpretovat jako sebechválu, že? A ta – jak všichni víme – „smrdí.“
A protože (téměř) nikdo neumí komplimenty přijímat, tak sám také žádné nerozdává, což je opravdu velká škoda.
4. Investuj čas do mezilidských vztahů
Zapomeň facebook, skype, SMS, WhatsApp (a co já vím co ještě). Setkávej se s lidmi, mluv s nimi, věnuj jim svou pozornost, trav s nimi čas, podnikej a zažívej s nimi „něco.“
Téměř nic ti neposkytne tolik energie a síly jako čas, strávený s lidmi, které máš rád a kteří mají rádi tebe. A pokud nebydlí zrovna za rohem, tak sáhni po telefonu.
Nic se nevyrovná nedělnímu večernímu telefonátu s milým člověkem …
5. Obklop se požitkem
Já miluju knihy a audio-média na téma osobní rozvoj a tento požitek si dopřávám, kdykoliv je mi to jen trochu možné. Někdo miluje umění, někdo klade důraz na hezké zařízení bytu a někdo zas klade důraz na dobré jídlo.
Udělej si pohodlí a dopřej svému tělu a duchu to, co ti dělá dobře. Jedno, jestli je to něco, z čeho se raduje tvůj zrak, sluch, čich nebo chuťové buňky. Když ti to dělá dobře, tak si ještě přidej!
6. Přijímej dárky
Podobně jako s komplimenty, je to i s dárky. A je jedno, jestli se jedná o materiální nebo intelektuální dárky nebo „o pouhý“ čas. Vlastně je to začarovaný kruh.
Učíme se, že máme více dávat, ale přijímání je pro nás jaksi ošemetné. Ale, jak máme najít radost a naplnění v dávání, když nikdo nechce nic přijímat? Stejně jako v hospodářství, by měl i v tomto směru existovat koloběh.
Pomozme všichni společně, aby fungoval.
7. Staň se součástí „něčeho velkého“
Je krásné, něco sám zažít, ale zrovna tak je krásné, podělit se o tento zážitek s ostatními. Žádná z těchto dvou variant není lepší nebo horší.
Najdi v tomto směru rovnováhu a uvědom si, že to, co děláš (jedno, jestli pracovně nebo soukromě) neexistuje samo pro sebe. Vždycky potřebuješ ostatní lidi a naopak.
Proč tedy nepracovat na něčem, z čeho neprofituješ jen ty sám? Člověk prostě patří „do stáda“ a současný systém z této skutečnosti profituje. To ale umíme my „PŘE-myslové“ zrovna tak.
Akorát že u nás je osivem vzájemná pomoc a ohleduplnost a proto sklízíme … hádej co?
8. Važ si sám sebe a stane se z tebe poklad
Buď k sobě ohleduplný, usmívej se na sebe, starej se o svého ducha, duši a tělo. Uvědom si své přednosti a oslavuj své úspěchy.
A nebuď na sebe příliš přísný, když se něco nepodaří tak, jak sis to představoval. Když si to sám nebudeš předhazovat, nebude to dělat ani nikdo jiný.
Ještě jednou (opakování je matka moudrosti J): Dbát na sebe, znamená:
Starej se o toho nejdůležitějšího člověka ve svém životě = o sebe!
SMYSLU-plný, VY-plněný, úspěšný a radostný týden
Ti přeje Eva