A teď … 3 egoistické minuty. Pro tvé vlastní dobro!

Možná to zní hloupě, ale nesnáším rozpory, konfrontace, konflikty a hádky. Dříve jsem si myslela, že to má co do činění s mým „znamením“. Říká se, že váhy mají obzvlášť vysokou touhu po harmonii a vyváženosti.

Dnes už si nemyslím, že za to může můj horoskop, ale verbální porovnávání sil mi ještě pořád leze na nervy.

Na druhé straně jsou lidé, kteří to mají rádi. Ne proto, že jsou zlí, ale jednoduše potřebují vzájemné tření a broušení se o druhé.

Ale co se stane, když někdo, kdo konfrontace nemá rád (protože jsou v 99,9% případů nesmyslné), narazí na někoho, kdo je vyhledává?

Chytřejší ustoupí?“ Až tak úplně uspokojující pro mě toto rčení není. A trvalo mi docela dlouho, než jsem sama sobě přiznala:

Ty jsi prostě příliš milá.“

Krásná formulace, že? Samozřejmě to teď není výzva k tomu, aby se z nás stali svárlivci a hašteřivci , ale pro začátek by sem tam stačilo jednoduché „NE.“  Já vím, říkat „ne“ se musí cvičit. A což teprve „nebýt prostě příliš milý.“

V Rakousku jsme už do značné míry „poangličtění“ a já si teď nemůžu tuto „nádhernou“  poloanglickou větu odpustit, protože výstižně popisuje důsledek toho, když jsi příliš milý.

Everybody’s Darling“ je velice rychle „Everybody’s Depp“.

Což znamená asi toliko: „Každého miláček“ je velice rychle „každého blbeček.“

Malá mantra pro tebe

Jestli jsi teď před počítačem sám, tak si můžeš následující věty klidně přečíst nahlas:

·         Už se žádných konfrontací nebojím, jenom proto, že nechci „narazit.“ Když je pro mě něco důležité, tak to řeknu.

  • Když jsem příliš milý, tak to nezvyšuje ani můj seberespekt, ani respekt ostatních vůči mně.
  • Když jsem příliš milý, vede to k tomu, že se ve mně všechno tak dlouho střádá, až jednoho dne doslova „vybouchnu.“
  • Když mi něco vadí nebo když jsem jiného názoru, tak to od nynějška vyslovím. Jednoduše to vyzkouším a nechám se překvapit. 

Když říkám vyslovit, tak mám samozřejmě na mysli zdvořile a s respektem. Stejně tak, jak to očekáváš od ostatních…

 

A teď pár racionálních bodů, proč bys měl přestat být příliš milý.

1)    Konflikty tě – i ostatní – přivedou na novou cestu. Každý konflikt, jedno jak je nepříjemný, má své konstruktivní stránky.

2)    Cítíš se lépe, protože najednou „více JSI.“ Tvoje sebeúcta poskočí do závratných výšek. 

3)    Jakou máš pro ostatní hodnotu nezáleží na tom, jestli jsi vždycky stejného (jejich) názoru.

4)    Naučíš se, kdy můžeš říct „ne.“ A hlavně – přestaneš mít kvůli tomu pocit viny.

5)    Zbavíš se pocitu, že pořád musíš něco odůvodňovat, vysvětlovat a ospravedlňovat se.

6)    Ušetříš čas a energii. Nejen tvoji, ale i tvého okolí. A i když jsi možná někdy „nepohodlný“, lidé ti za to budou vděční.

7)    Nebudeš muset tolik přemýšlet. ??? Když víš, že se nemusíš a ani nemůžeš každému zavděčit, tak už není nutné, aby sis zbytečně lámal hlavu a až do posledního puntíku všechno promyslel, rozmyslel, přemyslel, domyslel, vymyslel…než něco řekneš, napíšeš nebo uděláš.

8)    Lépe poznáš sám sebe. Vidíš svoje silné stránky a můžeš vyvinout schopnosti a dovednosti, které eventuálně díky tvému dosavadnímu „držení jazyka za zuby“  ještě dřímají ukryté v hloubi tvého nitra.

9)    Čím méně musíš ostatním vždycky vyhovět, o to méně to očekáváš i sám od ostatních. Když totiž „nefungují“ jak bys chtěl, tak už víš proč. Ty totiž z jejich pohledu taky nefunguješ vždycky tak „jak bys měl.“ 

 

SMYSLU-plný, VY-plněný, úspěšný a radostný týden

Ti přeje Eva