2 pohádkové minuty
??? Existuje vůbec něco takového? Existují lidé, věci či situace v našem životě, kdy máme k dispozici OPRAVDU VŠECHNY informace a detaily, které nás opravňují kritizovat, stěžovat si, pomlouvat či utvořit si názor? Já vím, o tvorbě názoru jsem psala nedávno, ale „horké aktuality“ nás ohrožují více než kdy jindy a nebezpečně odvádí pozornost od nás samotných.
Představ si, že se musí zvolit „vládce Světa“ a tvůj hlas je rozhodující! Já vím, že to je hororová představa, ale opravdu jen představa 🙂 Koho z následujících 3 kandidátů zvolíš?
1) Kandidát A: Bratříčkuje se s korumpovanými politiky, radí se s astrology, má dvě milenky, je silný kuřák a vypije denně 8 až 10 martini.
2) Kandidát B: Byl dvakrát zbaven svého politického úřadu, spí každý den až do oběda, během svého studia konzumoval drogy a každý večer vypije čtvrt litru whisky.
3) Kandidát C: Je válečný hrdina s řadou vyznamenání, vegetarián, nekuřák, neměl nikdy žádnou nemanželskou aféru a je ve své zemi milován.
Vím, že víš, že vím, že se všichni téměř okamžitě, bez dlouhého rozmýšlení rozhodneme pro kandidáta C 😉
A teď … „střih“!
Kdo mě zná, ten ví, že miluju pohádky. Kdo mě nezná, ten to teď ví taky 😉 A je mi úplně jedno, že většinu z nich jsem viděla už tak často, že je znám nazpaměť. Mým absolutním, „nejokoukanějším“ (a dokonce i tady v Rakousku velmi známým a oblíbeným) favoritem jsou Tři oříšky pro Popelku.
Přiznávám, že jsem se touto pohádkou celá desetiletí „cpala“ zcela bezmyšlenkovitě, ale včera mi „rozsvítilo“ a došlo mi, jak zářným příkladem Popelka vlastně je, když se na ni podíváme z jiné perspektivy.
Můj článek Strach má velké oči sice nečetla, ale přesto – buď vědomě nebo intuitivně – věděla, že „Život začíná tam, kde končí (naše osobní) komfortní zóna.“
1. Neměla strach resp. použila ho jako odrazový můstek
Doufám, že se mnou souhlasíš, když budu tvrdit, že Popelčina šéfová opravdu naháněla hrůzu. Její „řeč těla“, ostříží zrak, kterému nic neuniklo, panovačný hlas, touha po moci a bohatství, lstivost, záludnost, lži a nesmyslné úkoly („do rána všechno přebereš a běda ti, jestli tu najdu jediné zrníčko“) ti možná něco nebo někoho připomínají?
Víš, Popelka se mohla bez jakéhokoliv odporu se svou situací smířit a zůstat jednoduše nadosmrti Popelkou. Namísto toho ale využila svou svobodnou vůli rozhodování, osedlala Juráška a vyrazila do lesa. Bez ohledu na možné i nemožné důsledky.
Zrovna tak to bylo s jejím posledním oříškem. Místo aby si ho schovala jako „železnou rezervu“, tak si prostě řekla: všechno nebo nic 😉
2. Neutápěla se v sebelítosti
Ok, uznávám, že trošku se v sebelítosti utápěla (když prala prádlo v ledovém potoce). Ale ne natolik, aby nebyla schopná říct: „A DOST!“ Ne natolik, aby ji respektovala jako konečnou stanici nebo status quo. Ne natolik, aby jí dovolila převzít vedení za její život.
3. Nešla cestou nejmenšího odporu
Víš, ve chvíli, kdy jí princ sdělil, že si právě vybral nevěstu, mohla Popelka vztyčit ukazováček, v duchu vítězoslavně zajásat a zařvat ANO! Mohla na macechu i na Dorinku vypláznout jazyk, hned zůstat na zámku a začít chystat svatební hostinu. Místo toho ale zase všechno vsadila na jednu kartu: všechno nebo nic. Představ si to riziko! Přestože byla zamilovaná až po uši, musel si ji princ opravdu zasloužit 😉
4. Měla humor
Humor JE kořením života a Popelka to věděla. Z výchovného hlediska sice slovo pitomec není zrovna zářným příkladem, ale přiznej, že se taky pokaždé usměješ
… až naprší a uschne p…..i
… nebylo by to lepší s hudbou princi?
… víš co, podrž si ji sama. Mohla bych ti ji umazat.
5. Sklidila, co zasela
Kamarádi, hrách na ošatku, popel do džberu… myslím, že holoubci by Popelce „nevnucovali“ svou pomoc, kdyby se nejprve nestarala ona o ně. Zrovna tak kuchtík: Tak já bych si s tebou třeba zatancoval… Nebo Vincek: To je pro tebe Popelko…
Jinými slovy:
Změnila myšlení a převzala sebe – z – odpověd(ˇ) – nost za svůj život
SMYSLU-plný, VY-plněný, úspěšný a radostný týden
Ti přeje Eva
PS: Abych nezapoměla … kandidát A je Franklin Roosevelt, kandidát B je Winston Churchill a kandidát C je Adolf Hitler…