3 odvážné minuty …
„Život začíná tam, kde končí tvá komfortní zóna“
Že každý z nás touží po úspěchu, uznání, štěstí, radosti, kráse, zdraví, finanční svobodě, nezávislosti, volnosti atd., jsem zmiňovala už několikrát. To všechno – většina z nás to nazývá ŽIVOT – máme na dosah ruky resp. jsme od toho jen na krok vzdáleni.
Ještě jednou můj dnešní podtitulek: „Život začíná tam, kde končí tvá komfortní zóna“
Pokaždé, když se ocitneme na hranici naší komfortní zóny, tak se v každém z nás vzedme takový zvláštní pocit. Já ho dnes nazvu jednoduše „strach“ (pozor – příště ho nazvu leností 😀 ). Strach z prohry, strach před odmítnutím, strach z bolesti, strach z neúspěchu, strach z chyb, strach z něčeho nového a neznámého!!!
Už ses někdy zamyslel nad tím, kde se tyto strachy berou? Kdy se vplížily do našeho života? A k čemu jsou nám vlastně dobré? Samozřejmě nemám na mysli ten vrozený strach, který nám slouží, když jde o život. Mám na mysli všechny ty nesmyslné, limitující, omezující, ohraničující a někdy i velmi „pohodlné“ strachy, které nás drží za flígr, jakmile jen pomyslíme na to, udělat krok za čáru.
Když jsem pátrala po odpovědi, tak jsem se dočetla něco, co se ti – pokud jsi rodič – zřejmě nebude líbit. A jestli máš teď strach, tak jednoduše přestaň číst 🙂
Ale možná jsou tvoje děti ještě malé resp. jsi i prarodič, teta nebo strejda … a máš kolem sebe děti, které z tvého nového poznatku mohou mít užitek? A navíc, tady nejde jen o tvé děti, ale o TEBE. O TVŮJ život!
Takže… většinou za ně může výchova.Murray Smith a John Assaraf píší ve své knize Odpověď o tom, jak negativně bývají malé děti vychovávány:
Většina sedmnáctiletých slyšela „Ne, to nemůžeš“ zhruba 150 000krát ve svém životě. Oproti tomu „Ano, to můžeš/dokážeš“ slyší zhruba 5000krát. Na jedno ano tak připadá třicet ne. Tím se dá vybudovat velice silné přesvědčení: „Nedokážu to.“
Teď ale není podstatné, kolikrát v životě jsi slyšel NE a jaký (sebekritický) obrázek tudíž o sobě máš, ale co teď? Jak z toho ven?
1. Dávej pozor, jak mluvíš sám se sebou
Ať už si to uvědomuješ nebo ne, neustále vedeš dialog sám se sebou. Povzbuzuješ se nebo se kritizuješ? Přesvědčuješ sám sebe o neúspěchu? Čím jsi starší, tím větší neseš zodpovědnost za to, jak přemýšlíš, mluvíš a v co věříš.
2. Přestaň se srovnávat s ostatními
To tě jen zbytečně ruší. Jediný člověk, s kterým by ses měl srovnávat, jsi ty sám a tvým jediným posláním je, abys byl dnes lepší než včera.
3. Překonej své hranice
Většina lidí nevěří, že dokážou něco velkého. Zcela ve smyslu jednoho výroku průmyslového magnáta Charlese Schwaba: „Když člověk stanoví strop svých domnělých možností, zároveň tak stanoví i strop těch skutečných.“
4. Zvyšuj hodnotu ostatních lidí
Dělej něco, co se – i když jen nepatrně – pozitivně odrazí v životech ostatních lidí. Služ jim. Budeš se sám cítit líp. Člověk se těžko může cítit negativně, když dělá něco dobrého pro ostatní.
5. Dělej to, co je správné, i když ti to připadá zatěžko
Jeden z nejlepších způsobů, jak si vybudovat sebevědomí a respekt sám před sebou. V opačném případě se totiž cítíme provinile nebo se obelháváme a snažíme se přesvědčit sami sebe, že jsme nejednali špatně, že to nebylo tak důležité, že na tom nezáleží a Bůh ví co ještě.
Pro dnešek končím, pokračování příště 😉
SMYSLU-plný, VY-plněný, úspěšný a radostný týden
Ti přeje Eva
PS: Piš si tento týden (jako dobrovolný domácí úkol), jak jsi se s tou „první pětkou popral“